Z průběrného šesteráka medailovým jelenem aneb fenomén jménem Vincek

Na první pohled to byl úplně obyčejný tříletý jelen s trofejí typického průběrného šesteráka. V rámci telemetrického projektu, s jehož pomocí se v Národním parku Šumava sleduje pohybová aktivita a chování rysa ostrovida, jelena evropského a srnce obecného, byl 13. dubna 2005 náhodně vybrán a vybaven obojkem. Od té doby je sledován a díky tomu můžeme pozorovat změnu jeho paroží, která by před sedmi lety asi málokoho napadla.

Jelen dostal jméno Vincek. Nikdo z nás tenkrát netušil, jakých zajímavostí se označením Vincka během následujících let dočkáme. K dnešnímu dni se dá říci, že je to patrně jediný zástupce z označené šumavské jelení zvěře, který díky již pátému obojku (obojek mu byl měněn po návratu do přezimovací obůrky) poskytuje nepřetržitě data k výzkumu až do současnosti.
Jednou ze zajímavostí tohoto jelena je bezesporu i fakt, že zimu tráví vždy v přezimovací obůrce Paště v údolí řeky Křemelné a ihned po otevření obůrky se s ustupující sněhovou pokrývkou vydává až na německou stranu Šumavy na úbočí bavorského Roklanu. V období říje se na několik dní objeví v údolí Křemelné a poté se vrací na Roklan. Tam je až do prvního sněhu, s nímž pospíchá zpět do „své“ přezimovací obůrky (o pohybu jelena Vincka čtenáře podrobně informoval Mgr. Pavel Šustr Ph.D., ve Světě myslivosti č. 4/2012)).
Další zajímavostí je vývoj Vinckova paroží od r. 2005. Především o tomto jevu se hodlám zmínit – chci názorně ukázat, co se může stát, když „obyčejný“ tříletý šesterák dostane příležitost zestárnout. Nutno podotknout, že ve zvěřině není Vincek nikterak výrazný. V porovnání s ostatními jeleny ze stejné obůrky má spíše drobnější postavu a nápadně kratší lebku.

Věčný šesterák?

Jak jsem již uvedl, v r. 2005 byl Vincek tříletým slabým šesterákem (obr. 1). O rok později se do přezimovací obůrky vrátil s téměř stejným parožím, snad jen o něco silnějším (obr. 2). V pěti letech (2007) mu paroží zesílilo, ale stále zůstal šesterákem (obr. 3). Nutno však dodat, že líbivá trofej silnějšího šesteráka II. věkové třídy by určitě vzbudila pozornost na každé přehlídce trofejí …

  • Obr. 1: 2005 – Vincek jako tříletý s parožím průběrného šesteráka v době po označení a nasazení obojku. Obr. 1: 2005 – Vincek jako tříletý s parožím průběrného šesteráka v době po označení a nasazení obojku.
  • Obr. 2: 2006 – Čtyřletý Vincek se vrátil do přezimovací obůrky opět jako slabý šesterák. Obr. 2: 2006 – Čtyřletý Vincek se vrátil do přezimovací obůrky opět jako slabý šesterák.
  • Obr. 3: 2007 – Pětiletý šesterák s průměrnou délkou lodyh 67 cm a obvody růží 21,5 cm. Obr. 3: 2007 – Pětiletý šesterák s průměrnou délkou lodyh 67 cm a obvody růží 21,5 cm.

Trofejový růst

Rok 2008 přinesl drobnou změnu – šestiletý Vincek trofejově mírně „povyrost“, do obůrky se vrátil již jako rovný osmerák (obr. 4).
V r. 2009 se v sedmi letech zařadil mezi korunové jeleny, jeho paroží mělo hodnotu 158,50 b. CIC (obr. 5). Zatím byl pouze jednostranně korunovým desaterákem, ale aniž by o tom věděl, mělo to pro něj skutečně životní význam – podle kritérií NP Šumava se totiž mohou v honitbách parku lovit jeleni pouze do stupně vidlicového desateráka. Vincek měl tedy „vyhráno“. V daném roce byl pozorován během říje na úpatí hory Křemelná v lokalitě Stodůlky.
V r. 2010 opět zesílil a zařadil se do kategorie „dobrý jelen“. Byl znovu nerovným korunovým desaterákem (koruna se však vytvořila na opačné lodyze než v roce předchozím; obr. 6) s hodnotou 172,31 b. CIC. Ve věku osm let tak trofejí pomyslně útočil na bronzovou medaili …

  • Obr. 4: 2008 – Vincek se jako šestiletý vrátil do obůrky s parožím rovného osmeráka s průměrnou délkou lodyh 79 cm a obvody růží 23 cm. Obr. 4: 2008 – Vincek se jako šestiletý vrátil do obůrky s parožím rovného osmeráka s průměrnou délkou lodyh 79 cm a obvody růží 23 cm.
  • Obr. 5: 2009 – V sedmi letech se z Vincka stal nerovný, jednostranně korunový desaterák s hodnotou 158,50 b. CIC. Průměrná délka lodyh 86 cm, obvody růží 23,9 cm. Obr. 5: 2009 – V sedmi letech se z Vincka stal nerovný, jednostranně korunový desaterák s hodnotou 158,50 b. CIC. Průměrná délka lodyh 86 cm, obvody růží 23,9 cm.
  • Obr. 6: 2010 – Jako osmiletý atakuje hranici bronzové medaile s hodnotou 172,31 b. CIC s trofejí opět nerovného, jednostranně korunového desateráka. Průměrná délka lodyh 91 cm, obvody růží 25,8 cm. Obr. 6: 2010 – Jako osmiletý atakuje hranici bronzové medaile s hodnotou 172,31 b. CIC s trofejí opět nerovného, jednostranně korunového desateráka. Průměrná délka lodyh 91 cm, obvody růží 25,8 cm.

Medailový jelen

Z hlediska síly Vinckovy trofeje přinesl zásadní změnu rok 2011. V devíti letech byl oboustranně korunovým desaterákem s parožím dospělého jelena s nápadně silnými růžemi a hodnotou dosahující dokonce 181,11 b. CIC (obr. 7). Bronzová medaile!
Přišel rok 2012, v němž jsem velmi netrpělivě očekával Vinckův návrat. Desetiletý jelen se do obůrky vrátil a byl opět silnější. Stejně jako rok předtím nosil paroží korunového desateráka, ale již na hranici stříbrné medaile: 189,30 b. CIC (obr. 8). Impozantní růže a poměrně silné obvody smazávají hendikep v podobě délky lodyh.
Zdá se být neuvěřitelné, co někdejší „úplně obyčejný šesterák“ dokázal a čím nás všechny, kteří ho od počátku sledování známe, překvapil. Nikdo by takový vývoj určitě nepředpokládal.

Co má vliv na tvorbu paroží?

  • Obr. 7: 2011 – Vincek v devíti letech s parožím dospělého, oboustranně korunového desateráka a hodnotou 181,11 b. CIC. Průměrná délka lodyh 93 cm, obvody růží 27,9 cm. Obr. 7: 2011 – Vincek v devíti letech s parožím dospělého, oboustranně korunového desateráka a hodnotou 181,11 b. CIC. Průměrná délka lodyh 93 cm, obvody růží 27,9 cm.
  • Obr. 8: 2012 – Desetiletý Vincek s parožím těsně pod hranicí stříbrné medaile – 189,30 b. CIC. Průměrná délka lodyh 95 cm, obvody růží 28,6 cm. Obr. 8: 2012 – Desetiletý Vincek s parožím těsně pod hranicí stříbrné medaile – 189,30 b. CIC. Průměrná délka lodyh 95 cm, obvody růží 28,6 cm.

Dalo by se namítnout – a mnohého čtenáře to určitě napadne, že významný vliv na tvorbu paroží má v tomto případě fakt, že Vincek tráví zimní období v přezimovací obůrce s dostatkem klidu a potravy. Na to mám trochu jiný názor, protože co se týká složení potravy v obůrce Paště, zvěř má dostatek pouze objemného krmiva – sena a senáže. Jadrného a dužnatého krmiva se v poměru k množství zvěře naopak předkládá minimum, a ne vždy pravidelně každý den. Dalším limitujícím faktorem při tvorbě paroží je příjem minerálních látek a bílkovin v době růstu paroží, tedy až v období, kdy je zvěř již pryč z přezimovací obůrky. Spotřeba organické hmoty musí být obzvlášť vysoká právě především v čase nejvyšší intenzity růstu – přibližně v 6. až 12 týdnu tvorby paroží, tedy asi od druhé poloviny dubna do začátku června. Podstatnou část bílkovin, které je nutné za tímto účelem mobilizovat (bílkovinné sloučeniny představují v této fázi parožení nejdůležitější stavební látku vytvářené parožní hmoty), musejí jeleni přijímat v potravě. Hlavním předpokladem k tomu je kvalitativně dobrá pastva a především maximální klid.

Zamyšlení nad průběrným odstřelem

Pro ilustraci uvedu jako příklad ještě jednoho jelena, u kterého naopak nebyl vývoj paroží ve stejných podmínkác, jako měl Vincek, nikterak významný. Tento jelen byl v r. 2005 v odhadnutém věku pěti až šesti let korunovým desaterákem (obr. 9). V r. 2011 sice nasadil paroží nerovného čtrnácteráka (věk odhadem deset až jedenáct let), ale o hodnotě 160–170 b. CIC (letos se v přezimovací obůrce poprvé po osmi letech neobjevil). U tohoto jelena se ve srovnání s Vinckem ve stejném období trofejově téměř nic výrazného nestalo, byť se v r. 2005 jevil jako mnohem nadějnější. Podobných příkladů bych mohl uvést více, ale jde o jeleny, kteří ještě nestačili zestárnout. Ale třeba nás v budoucnu překvapí podobně jako Vincek.
Nechci se pouštět do odborných diskusí a formulování obecných závěrů, snažil jsem se jen popsat své postřehy a doložit je konkrétními příklady zaznamenanými v podmínkách NP Šumava. Jednu otázku si ale díky popsaným skutečnostem dovolím položit: co nám vlastně přináší „průběrný“ odstřel trofejové spárkaté zvěře v I. věkové třídě?

  • Obr. 9: Odhadem pěti- až šestiletý oboustranně korunový desaterák v r. 2005. Obr. 9: Odhadem pěti- až šestiletý oboustranně korunový desaterák v r. 2005.
  • Obr. 10: Stejný jelen jako na obr. 9 o šest let později (2011). Nerovný čtrnácterák odhadem deseti až jedenáctiletý, 160–170 b. CIC. Obr. 10: Stejný jelen jako na obr. 9 o šest let později (2011). Nerovný čtrnácterák odhadem deseti až jedenáctiletý, 160–170 b. CIC.

Komentáře k tomuto článku

  • adam

    velmi pekný príklad.stotožňujem sa!

  • Jiří Olejník

    Osud jelena Vincka skončil rokem 2012 nebo ještě pokračuje? Čtu to již potřetí a nemohu se na něj vynadívat.

  • Marek Drha

    Osud jelena Vincka pokračuje dál. V roce 2013 dostal další obojek a letos jako dvanáctiletý nosí trofej silného korunového desateráka cca okolo 190 bodů CIC.

  • Jirka Ambrož

    Velice pěkně popsáno, pěkně jsem si početl.

  • Martin Ž

    Marku, toto je velmi podnětný článek, který by zasluhoval odbornou pozornost! A potvrzuje můj laický názor, že není nutno jedním vrzem zatracovat trofejově "horší" zvěř v 1.VT.

  • Phil

    Hi md-wildlifephoto.cz admin, Your posts are always well-supported and evidence-based.

  • Michal L

    Tu nejde o lov v prvej vekovej triede, ten jelen bol šestorák ešte ako patročný, tedy uplne tutový výrad. Závery by som z toho nerobil, skor to bude výnimka potvrdzujúca pravidlo.

  • Marek K

    Velice dobře popsáno,ale je to kus od kusu, honitba od honitby, nicméně vliv přezimovacích obůrek zcela určitě bude mít na vývoj jedince velice pozitivní vliv a dá větší šanci zvěři nasadit ještě kvalitnější paroží.

  • Tomáš Čapek

    Velmi pěkný a názorný příklad!NESTŘÍLEJME JELENY PRVNÍ VĚKOVÉ TŘÍDY!!!NA TAK MALÝCH HONITBÁCH CO MÁME NEJDE STEJNĚ O ŽÁDNÝ CHOV!!!

Přidat nový komentář